Vědomí

Filozofie zenu se snaží posílit naše vědomí, přesněji řečeno chce posílit naše povědomí o nás samotných i našem okolí. Tato filozofie je ve službách sebepoznávání a jejím nejdůležitějším prvkem je koncentrace. Pokud zkusíme zaměřit svou pozornost na činnost, kterou právě vykonáváme, zjistíme, jak je obtížné udržet si koncentraci. Naše myšlenky nám ustavičně odbíhají. Čím častěji se tak děje, tím hůře pro nás. Občasná roztržitost ještě není důvodem k obavám. Pokud nás ovšem roztěkanost doprovází velmi často, měli bychom proti ní zakročit.

Kontrola pozornosti

Zen nás učí kontrolovat naši pozornost a lépe se koncentrovat. Učíme se usměrňovat naše myšlenky, abychom pak snadněji realizovali svoje záměry a plány. jsou však situace, kdy se nám právě toto nedaří. Stručně řečeno, zenem se tedy učíme, kdo doopravdy jsme a co si naopak o sobě domýšlíme. Často skutečně vnímáme pouze malou část našeho okolí. To není chyba, pokud jsme si toho vědomi. Jestliže připustíme, že žádný člověk neví vše, nelámeme si hlavu s tolika problémy jako ten, kdo trpí mylnou představou, že ví všechno zcela přesně. Čím pozorněji vnímáme věci kolem sebe, tím dříve dosáhneme rovnováhy mezi naším životem a prací.

Trénink smyslů

Zen je tréninkem smyslů. Pokuste se vnímat své okolí, vidět, slyšet nebo cítit to, čeho si obvykle nevšímáte. To je zen a takový pokus je pravým zenovým cvičením. Tradice zná mnoho příkladů učitelů zenu, kteří bez přestání pracují na své schopnosti vnímat svět kolem sebe. Například mnich v klášteře se během meditace věnuje jedině tomu, jak z vonné kadidlové tyčinky klouže popel do misky pod ní. jsou známy případy lidí, kteří podle zvuku zvonku u dveří poznají, kdo je přišel navštívit. Toto cvičení není vůbec jednoduché. Příchozí zazvoní jen dvakrát krátce, a to vždy stejným způsobem. Přesto zkušení a cvičení lidé poznají, kdo je za dveřmi. Jeden zenový mistr podává následující svědectví. Jednou byl u něho na návštěvě novinář, když najednou zazvonil zvonek. Novinář se podivil tomu, jak byl jeho hostitel náhle potěšen. Zeptal se tedy, zda má s někým schůzku a jestli ví, kdo stojí za dveřmi. "Ne," odvětil mistr, "nemám s nikým domluvenou schůzku a ani nevím, kdo zvonil. Jsem ale rád, že vám mohu říct, že jde o člověka výjimečně osvíceného charakteru." A tu vstoupila devítiletá dívenka, která vybírala peníze pro divadelní spolek. Podobné příběhy mají povzbudit a vylepšit naši schopnost vnímání. Ne však proto, abychom si tuto schopnost nechali sami pro sebe. Naopak. Jejich cílem je spíše spojit život v harmonii s naším okolím, a tak naši energii optimálně využít. Pokud tuto schopnost denně a systematicky pilujeme, brzy se rozšíří i naše smyslové vnímání.

zdroj: Rients Ritskes - ZEN Manažer, strana 11 až 13