Touha

Abyste správně pochopili níže uvedený příspěvek je potřeba si přečíst úvodní část příběhu Edwina C. Barnese.

Když před více než třiceti lety Edwin C. Barnes slézal z nákladního vlaku v Orange v New Jersey, vypadal možná jako tulák, ale myslel jako král. Jak šel od vlaku do kanceláře Thomase A. Edisona, jeho mozek pracoval. Viděl sám sebe, jak stojí v Edisonově přítomnosti. Slyšel sám sebe, jak se pana Edisona ptá, zda mu dá příležitost stát se jeho obchodním partnerem a splní mu tak jeho životní přání. Barnesovým hnacím motorem totiž nebyla naděje! Nebylo jím ani přání! Byla to pulzující touha, jež zastínila všechno ostatní. Byla naprosto jednoznačná. Touha se v Barnesovi nezrodila, teprve když se s Edisonem setkal, byla v něm již velmi dlouho. Když se poprvé objevila, mohlo to být možná jen přání, ale ve chvíli, kdy Barnes stanul před Edisonem, to již přání rozhodně nebylo. Po několika letech stál Barnes znovu před Edisonem. Bylo to ve stejné kanceláři jako poprvé. Tentokrát však už jeho touha byla skutečností. Byl obchodním partnerem Thomase A. Edisona. Jeho životní cíl se naplnil. Tentokrát mu lidé záviděli, jaké že to má štěstí. Znali však jen část příběhu a netušili, jaký kus cesty musel ke svému úspěchu ujít. Barnes uspěl, protože si stanovil konkrétní cíl a do jeho dosažení vložil veškerou svou energii, sílu a snahu. Edisonovým partnerem se nestal první den po příjezdu. Byl rád i za tu nejpodřadnější práci, hlavně že mu dala příležitost přiblížit se vysněnému cíli.

zdroj: Napoleon Hill, Joseph Murphy, Dale Carnegie - Tři mistři úspěchu, str.37