Čím je zapříčiněn neúspěch v leadershipu

1. Neschopnost uspořádat detaily. Efektivní lídr musí být schopen všímat si detailů a dobře je zorganizovat. Žádný pořádný lídr nesmí mít "moc práce", když má udělat, co je potřeba, jako například uzpůsobit plány, pokud je to nutné, nebo upřednostnit nějakou jinou naléhavou záležitost. Úspěšný lídr musí být také schopen propojit tyto detaily s patřičným místem či osobou. To samozřejmě zahrnuje umění delegovat.
2. Neochota posloužit. Každý velký vůdce někdy musí dělat práci, kterou by normálně vyžadoval po ostatních. "Ti největší mezi námi budou sloužit všem" je pravdivé heslo a všichni dobří vůdci se jím musejí řídit. 
3. Očekávání odměny za odbornost místo za výkon. Na světě se neplatí za to, co jsme vystudovali a co známe. Platí se za to, co děláme, nebo za to, jak ostatní vedeme k tomu, aby odváděli svou práci. 
4. Strach z konkurence podřízených. Ten, kdo se bojí, že někdo z jeho podřízených převezme jeho pozici, si tento strach dříve nebo později uvědomí. Schopní vůdci rychle zjistí, na koho mohou ty které úkoly delegovat, a činí tak. Pouze takto může být dobrý lídr na všech potřebných místech a dávat pozor všude, kde je potřeba. Je naprostá pravda, že lidé jsou lépe placeni za to, pokud dokážou vést ostatní k práci a výkonům, spíše než kdyby sami pracovali. Dobří vůdci umějí využitím svých znalostí a osobního kouzla významně zvýšit efektivitu ostatních. Dokážou je navést správným směrem a zajistit, že jejich výkony jsou nakonec daleko větší, než kdyby pracovali sami. 
5. Nedostatek představivosti. Bez imaginace není žádný lídr schopen vypořádat se s nenadálými situacemi a vytvářet efektivní plány pro ostatní. 
6. Sobeckost. Vůdci, kteří si přisvojují veškerý úspěch, se velmi brzo setkají s odporem. Opravdu velké osobnosti si nepřisvojují žádné úspěchy. Jsou spokojené, pokud uspějí jejich lidé úspěch rozeznaný i ostatními se jim stane větší motivací pro další práci než peněžní odměna. 
7. Nestřídmost. Následovníci si neváží vůdce, který nezná míru. Nestřídmost ve všech formách ničí odolnost a radost z práce. 
8. Neloajálnost. Možná měla být zařazena na první místo. Vůdci, kteří nejsou loajální ke svému okolí, vůči těm nad nimi i pod nimi, nemohou nikdy vydržet na svém místě dlouho. Ti, kteří nejsou loajální, znamenají ještě méně než prach a ostatní jimi začnou časem pohrdat. Nedostatek loajality je jednou z hlavních příčin neúspěchu v jakékoli oblasti života. 
9. Důraz na autoritu. Úspěšné vůdčí osobnosti ke svému působení používají metodu dodávání odvahy, ne zastrašování. Vůdci, kteří se snaží na své podřízené dělat dojem svou "autoritou", se zařazují do skupiny silového leadershipu. Opravdoví lídři nepotřebují na svou pozici příliš upozorňovat, mluví za ně způsob jejich vedení, soucit, porozumění, smysl pro fair play a výsledky jejich práce. 
10. Důraz na titul. Skuteční lídři nepotřebují žádné velké titulování, aby si jich jejich následovníci vážili. Lidé, kteří z titulů hodně nadělají, obvykle nemají co nabídnout. Dveře všech opravdových vůdců jsou otevřené všem, nerozlišují mezi postavením v hierarchii a nedají na formality.

Tyto chyby a mnoho dalších jsou častým důvodem neúspěchu vůdců. Každá z nich je dostatečně velká na to, aby stáhla jakéhokoli lídra ke dnu. Prostudujte si tento seznam závažných chyb opravdu důkladně, a pokud chcete zastávat vedoucí pozici, vyvarujte se jich.

zdroj: Napoleon Hill, Joseph Murphy, Dale Carnegie - Tři mistři úspěchu, 92 - 93